Rakovský: Bez kaspické ropy se neobejdeme

Tlak na diverzifikaci energetických zdrojů obrací pozornost Evropy i ÄŒeska smÄ›rem ke Kaspickému regionu s jeho zásadními zásobami ropy i zemního plynu. O významu této oblasti, energetické bezpeÄnosti, problematických vztazích s Ruskem a nejednotnosti Evropy hovoÅ™í MikuláÅ¡ Rakovský, Å™editel stÅ™edoevropského zastoupení firmy Ukrtransnafta. Jde o státem vlastnÄ›nou ukrajinskou spoleÄnost spravující napÅ™íklad pro ÄŒesko životnÄ› důležitou síÅ¥ ropovodů Družba.

Bez kaspické ropy se neobejdeme

Jaký je nejvÄ›tší problém ÄŒeska v souvislosti s dodávkami ropy?

 

V prvé Å™adÄ› samozÅ™ejmÄ› minimum vlastních zdrojů. A druhým hlavním problémem je, že ÄŒR nemá přístup k moÅ™i. Ten je totiž mimořádnÄ› důležitý z hlediska infrastruktury, neboÅ¥ každá přímoÅ™ská zemÄ› má vybudovaný svůj vlastní terminál a  může tak získávat ropu zzdrojů. Na druhou stranu pokud si ale seÄteme náklady na dopravu ropy supertankery, stejnÄ› dojdeme k tomu, že ropovod je jednoznaÄnÄ› nejspolehlivÄ›jší a nejlevnÄ›jší. jakýchkoliv

 

SpoleÄnost Ukrtransnafta se zabývá právÄ› dopravou ´Äerného zlata´. Jak hodnotíte Äeskou-ukrajinskou spolupráci například v MERO projektu?

 

NaÅ¡e vztahy s MERO (SpoleÄnost obhospodaÅ™ující Äeskou Äást ropovodu Družba a IKL) jsou rozhodnÄ› nadstandardní. Dnes se hodnÄ› zaměřujeme na projekt ropovodu OdÄ›da – Brody, který pokraÄuje Družbou na Slovensko a do ÄŒeska. Pokud ten má být funkÄní, musí Ukrtransnafta zajistit svou Äást na stejné kvalitativní úrovni, jakou má MERO v ÄŒesku. A to aÅ¥ z hlediska technického, tak tÅ™eba i v oblasti softwarového vybavení. Z ukrajinské strany je zájem osvojit si vÅ¡echny zkuÅ¡enosti Äeského ropovodu, protože ten je jediný v bývalém RVHP, který transportuje víc druhů ropy díky potrubí Ingolstadt – Kralupy.

 

V posledních letech se i u nás v ÄŒesku Äím dál více skloňuje pojem energetická bezpeÄnost. Jak si v této souvislosti stojí právÄ› Kaspický region?

 

Z hlediska diverzifikace dodavatelů ropy je samozÅ™ejmÄ› mimořádnÄ› důležitý.  Navíc je pro ÄŒeskou republiku také technologicky nevyhnutelný, neboÅ¥ rafinérie v Kralupech je uzpůsobena lehkou ropu a  právÄ› ta ázerbajdžánská zde má své nezastupitelné místo. A nemalou roli hrají dodávky ropy z Kaspiku i pÅ™i jednáních s Ruskou federací, kde mají neocenitelný vliv na dohadování cen a celkových podmínek dodávek surovin. Je to jednoduÅ¡e další karta, se kterou můžete pÅ™i takových jednáních hrát.

 

Už jste ÄásteÄnÄ› nakousl otázku Ruska. Jaký je jeho vliv na vývoj v kaspickém regionu a jaké případné negativní následky může mít pro ÄŒR?

 

Samozřejmě že Ruská federace je silná a má přesně stanovené své energetické zájmy ve světě.

Základem její strategie je prodej ropy ze svých přístavu na Baltu, v ÄŒerném moÅ™i a prostÅ™ednictvím nových ropovodů do Číny. Svoje geopolitické zájmy si vÅ¡ak urÄitÄ› bude prosazovat i v teritoriích svého nÄ›kdejšího silného vlivu, vÄetnÄ› stÅ™ední Evropy. Kaspik a Kavkazské republiky samozÅ™ejmÄ›  rovněž spadají silnÄ› do její sféry vlivu a protože jsou to zemÄ›, které by Rusku svým způsobem mohly konkurovat v ropÄ›, tak je samozÅ™ejmÄ› velmi choulostivá záležitost, kdo se tam jak prosadí. Rusové obecnÄ› využívají historické postavení z dob sovÄ›tského svazu, kdy ropovody byly stavÄ›né tak, že ropa zzachstánu Äi Ãzerbajdžánu tekla pÅ™es ruské území. I když oni se samozÅ™ejmÄ› po  nezávislosti snaží osamostatnit, to je například otázka ropovodu Baku – Ceyhan. Ka

 

A jaká vidíte nejcitlivÄ›jší místa tohoto regionu,  pokud tedy pomineme ruský vliv?

 

Celé toto teritorium je taková žhavá zemÄ› s nevyjasnÄ›nými politickými problémy, vÅ¡e je tu jeÅ¡tÄ› živoucí. Což má své dopady i na chování na trhu. Ale tÅ™eba Kazachstán se už zaÄíná stávat standardním partnerem vůÄi svÄ›tovým hráÄům, podobnÄ› i Ãzerbajdžán. Ten otevÅ™el dveÅ™e západním partnerům, působí zde na patnáct konsorcií, které spolupracují na těžbÄ›, výzkumu k dopravÄ›, takže lze oÄekávat, že situace Äasem stabilizuje a zemÄ› regionu se stanou významnými hráÄi na svÄ›tovém energetickém poli.

 

Na Kavkaze působí spoleÄností více, aÅ¥ už ze Spojených států, Evropy Äi tÅ™eba Ruska.  Tím samozÅ™ejmÄ› dochází ke konkurenci a soupeÅ™ení zejména v otázce infrastruktury. Jakým způsobem se může situace vyvíjet? Dojde k rozdÄ›lení zájmů, spolupráci nebo lze oÄekávat spíše stÅ™ety? 

 

Těžko říct. Podle mého názoru zde ale v budoucnosti nebudou jen  jednoznaÄnÄ› Äernobílé vztahy, naopak budou pestrobarevné. Kapitál nemá hranice a pokud bude opravdu docházet k jeho promíchávání a budou vítÄ›zit ekonomické zájmy úÄastníků byznysu, tak by to mÄ›lo mít pozitivní charakter. SamozÅ™ejmÄ› doufám, že nezvítÄ›zí  tendence k silnému prosazování teritoriálních nebo geopolitických zájmů jednotlivých velmocí, že budeme svÄ›dky spíše globalizace a úÄasti kapitálu z mnoha stran. 

 

A co EU? Měla by se více zapojovat do aktivit na Kavkaze?

 

S Evropskou unii mám trochu těžké srdce, ona je hodnÄ› deklarativní ve vyjadÅ™ování zámÄ›rů a zájmů, ale v praxi „skutek utek“. Potvrzuje se to i v energetické politice vůÄi Ruské federaci, kdy má Unie jednoznaÄnÄ› výhrady k jednání ruských aktérů na trhu plynu a ropy, ale na druhé stranÄ› potom NÄ›mecko a Rusko, nebo Francie Äi Itálie na té bilaterální úrovni uzavÅ™ou jiné dohody, úplnÄ› odliÅ¡né od toho, na Äem se Evropská unie spoleÄným úsilím zavazuje.  A to platí i pro vztah EU a Kaspiku, kde se nejspíš budou prosazovat zájmy jednotlivých spoleÄností a firem, které tam již působí, ale nÄ›jaký ucelený postup EU nevidím jako reálný.

 

Takže se nemyslíte, že by mÄ›lo smysl více usilovat o spoleÄné aktivity?

 

SamozÅ™ejmÄ› smysl to má vždycky, vezmÄ›te si tÅ™eba případ Inogate. (Program INOGATE podporuje propojování potrubních systémů, zlepÅ¡ení dopravy ropy a plynu do EU, snaží se podpoÅ™it bezpeÄnost dodávek a  získat další soukromé investory pro regiony Kavkazu a Äerného moÅ™e). Ty aktivity jsou vždy dobré, jen je otázka jestli dosahují výsledků, které mají pÅ™ed sebou …

 

VraÅ¥me se k samotné UkrtransnaftÄ›. Jedná se o monopol stoprocentnÄ› vlastnÄ›ný  ukrajinskou vládou.Jak se stavíte vy a vaÅ¡i kolegové k privatizacím transportních energetických spoleÄností, jak se o tom debatuje například v případÄ› polského PERNu?

 

Ukrtransnafta je zatím jednoznaÄnÄ› státní akciová spoleÄnost a nutno říci, že prakticky ve vÅ¡ech zemích bývalého bloku RVHP to funguje na stejném principu, i Äeské MERO je nakonec v rukou státu. Jedinou výjimkou je slovenský Transpetrol, jehož 49 procent bylo odprodáno soukromému vlastníkovi, ale momentálnÄ› běží proces, podle kterého by se mÄ›l tento podíl zase vrátit pod kontrolu státu. 

Ropovody jsou jednoduÅ¡e spoleÄnosti strategického charakteru a na západÄ› jsou buÄ budovány konsorcii, kdy zainteresované rafinérie vystaví ropovod a poté ho také obhospodaÅ™ují, nebo jsou ve státních rukou. Odevzdávat je nÄ›komu mimo rafinérie nedává smysl. 

 

Tlaky tu ale jsou…

 

SamozÅ™ejmÄ›. VždyÅ¥ jde o klÃ­Ä k infrastruktuÅ™e a rafinériím.

 

Do jaké míry jsou spoleÄnosti vlastnÄ›né státem podnikatelsky autonomní a do jaké míry zde působí vliv a zájmy státu?

 

Já si myslím, že v obou tady diskutovaných spoleÄnostech, tedy MERO a Ukrtransnafta, je vysoce profesionální management, který za jejich chod jednoznaÄnÄ› odpovídá. NÄ›jaké direktivní řízení státu myslím není přítomno, jedná se spíše o kontrolu pÅ™es akcionářská práva.

 


Bez kaspické ropy se neobejdeme

 
Rozhovor probÄ›hl v rámci mezinárodní konference Energetická bezpeÄnost Kaspického regionu, kterou v polovinÄ› listopadu pořádalo Centrum ázerbajdžánských a kaspických studií Mezinárodního politologického ústavu v BrnÄ›. Do aktuální a ostré debaty nad zmínÄ›nou problematikou se zapojili diplomatiÄtí zástupci Ãzerbajdžánu, Turecka, Kazachstánu Äi Ruska, pÅ™edstavitelé energetických firem RWE Transgas, Vemex Äi Ukrtransnafta Äi zástupci Ministerstva zahraniÄních vÄ›cí.  

 

Autor

: Jan Husák

Měníme kraj

Zástupci Karlovarského kraje se v polovině listopadu v Bruselu účastnili konference na téma spravedlivé transformace v uhelných a energeticky náročných regionech s podporou financí z EU. Hejtman Petr Kulhánek prezentoval východiska…

Trochu jiná strategie

V roce 2018 začala vznikat v Karlových Varech nová městská strategie s výhledem na dalších alespoň 20 let. Začala se tvořit v malém týmu, který se postupně rozrůstal, měnil a sílil. Příprava tohoto dokumentu…

EU se shodla na rozpočtu pro rok 2023

Po předchozí shodě s Radou EU přijal 23. listopadu Evropský parlament unijní rozpočet na rok 2023. Na jeho přípravě i vyjednávání měla velký podíl činnost zástupců aktuálně probíhajícího českého předsednictví…

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.