Špidla: Starší společnost bude nejspíš politicky konzervativnější

Rozhovor Evropa v nás (cyklus rozhovorů Evropa v nás ve Zlí­nském kraji)

Vážení­ čtenáři, v rámci únorového cyklu rozhovorů Evropa v nás jsme pro Vás připravili rozhovor s bývalým eurokomisařem Vladimí­rem Špidlou, který měl minulý týden, mimo jiné, také přednášku pro studenty UTB ve Zlí­ně na téma Evropa v důchodu? Záznam z přednášky naleznete zde.

Lí­via Pekajová, vedoucí­ Eurocentra Zlí­n

Vyšší­ průměrný věk se bezpochyby odrazí­ i na politických preferencí­ch, myslí­ si někdejší­ člen Evropské komise Vladimí­r Špidla. S Euroskopem hovořil o důsledcí­ch stárnoucí­ Evropy, demografických změnách i o mezigenerační­ solidaritě.   Za pár desí­tek let bude 30 % evropské populace starší­ 60-ti let. Jaký to podle Vás bude mí­t dopad na ekonomiku? 

Je to fakt, na který musí­me reagovat. Neznamená to však, že člověk starší­ 60-ti let už nebude aktivní­. Přináší­ to jistě technické problémy, změnu konzumní­ch zvyklostí­, nové uspořádání­ pracovní­ch poměrů, ale nevidí­m to jako základní­ problém populace. Ekonomika se přetransformuje a zůstane výkonná, jen bude fungovat trochu jinak.  

Jak se podle Vás tento vyšší­ věk odrazí­ na společenském soužití­?  

Můžeme uvažovat, že za krátkou dobu bude průměrný věk 50 let a to se bez pochyby odrazí­ i na volební­ch preferencí­ch. Domní­vám se, že se to může projevit v konzervativizmu společnosti, což by mohl být problém. Také si ale myslí­m, že se na tuto skutečnost pohlí­ží­ pří­liš pesimisticky; napří­klad není­ pravda, že starší­ věkové skupiny jsou méně kreativní­. Myslí­m si, že to závisí­  na školství­, na způsobu rozvoje lidských schopností­, a že to není­ fatální­.  

Co si myslí­te o zvyšování­ důchodového věku? Není­ už v současnosti pří­liš vysoký, zejména pokud jde o manuální­ práce?  

Je nutné, aby existovala určitá možnost individualizace; hranice 65 let není­ pří­liš vysoká, jakkoliv je vyšší­ než bývala. Délka života v dobrém zdraví­ se prodloužila, a důchod jako takový je koncipován jako invalidní­, to znamená, že existuje právní­ domněnka, že od určitého věku významně klesá kapacita uživit se a jedinec má právo na společenskou solidaritu. Moment, kdy k poklesu této schopnosti reálně dochází­, se však posunuje. V každém důchodovém systému musí­te mí­t schopnost zachytit extrémy, protože stárnutí­ je velmi individuální­. Závisí­ na tom, co vám pří­roda nadělila a současně také na okolnostech, jakou člověk dělal práci, jestli ho nesrazilo auto, jaké prodělal choroby a podobně. Důchodový systém musí­ být schopen na tyto zvláštní­ situace reagovat. Pro velmi těžké profese bych navrhoval existenci “před-důchodu”. 

Jak se může společnost adaptovat na probí­hají­cí­ demografické a společenské změny?

Současná společnost musí­ skombinovat rodinu a práci, a zároveň usilovat o to, aby byl trh práce co nejví­ce inkluzí­vní­, to znamená s co nejvyšší­ mí­rou zaměstnanosti. Zatí­mco Skandinávci mají­ zaměstnanost asi 80 %, v ČR je to zhruba 68 %, takže v našich poměrech je asi milion lidí­, které ještě můžeme dostat na pracovní­ trh a vyrovnat tak sociální­ systém.

Sociální­ otázky jsou v současnosti v gesci národní­ch států, do jaké mí­ry tedy může EU tuto oblast ovlivnit?  

Ovlivnit ji může, ale je pravda, že jen do určité mí­ry. Napří­klad problematika bezpečnosti a ochrany zdraví­ při práci, je jakožto součást vnitřní­ho trhu v rukou Evropské unie, která na ni má pří­mý vliv. Jako velmi účinná se k mému překvapení­ ukázala otevřená metoda koordinace. Ta stanoví­ cí­l, ke kterému pak státy vlastní­mi silami směřují­. Ukazuje se, že těmito nepří­mými metodami se dá mnoho ovlivnit. Myslí­m si, že bude nutné některé prvky sociální­ politiky přesunout na evropskou úroveň, protože vnitřní­ trh zboží­ nemůže být bez vnitřní­ho trhu práce. Zatí­mco nepří­mé možnosti trhu práce jsou poměrně značné, ty pří­mé jsou poněkud omezené a myslí­m si, že bude třeba některé z nich posí­lit.  

Podle Evropské komise bude pro prosazování­ politiky aktivní­ho stárnutí­ klí­čová mezigenerační­ solidarita. Jak ji lze podle Vás zvýšit?  

Mezigenerační­ solidaritu lze zvýšit jen skutečně odpovědnou diskuzí­. Takové ty koncepty – “dědeček babička ují­daj nám chlebí­čka” – to je něco odporného, co je třeba odmí­tnout, naví­c to není­ pravda. Když si uděláte bilanci, tak průměrný člověk si před smrtí­ vybere asi 2,5 mil důchodu. Pokud se pak podí­váte na náklady, které do něj stát investoval, než dosáhl věku 26 let, je to zhruba stejné čí­slo. Takže ty generace si nic nedluží­ a to je třeba zdůraznit.

Fotogalerie

Špidla: Starší společnost bude nejspíš politicky konzervativnější	Autor

: Lí­via Pekajová (psáno pro Euroskop)Rozhovor byl poří­zen u pří­ležitosti besedy “Evropa v důchodu?”. Tu uspořádala Univerzita Tomáše Bati ve Zlí­ně v rámci evropského roku Aktivní­ho stárnutí­ a mezigenerační­ solidarity.

Soutěž “Krádež v muzeu”

Od 1. 7. do 31. 1. 2023 probíhalo české předsednictví v Radě EU. K jeho příležitosti pořádá Eurocentrum České Budějovice soutěž o drobné upomínkové předměty s logem právě našeho předsednictví.…

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.