Rozhovor s Tomio Okamurou o EU

Evropa v nás – cyklus rozhovorů s osobnostmi Zlí­nského kraje

Vážení­ čtenáři,

v rámci březnového cyklu rozhovorů Evropa v nás jsme pro Vás připravili rozhovor s panem Tomiem Okamurou, který má své kořeny i ve Zlí­nském kraji. V rozhovoru naleznete jeho odpovědi na otázky jaké je podle něj Evropská unie nebo co pro něj znamená pojem ,,euroguláš,,.

Lí­via Pekajová, vedoucí­ Eurocentra Zlí­n

Rozhovor s Tomio Okamurou o EU

Co pro Vás znamená Evropská unie?

Evropská unie je pro mne projekt, který je nehotový a funkční­ jen zčásti. Máme společné hranice, přesněji v rámci té naší­ Evropy jsme hranice zrušili.  Padla cla a dovozní­ bariéry. To je velmi důležitý a skvělý fakt. Mohli bychom mí­t společnou zahraniční­ politiku alespoň v zásadní­ch věcech – tu ale nemáme. A zřejmě mí­t jen tak nebudeme. Zájmy silných velkých i malých zemí­ se mnohdy liší­ a vedení­ EU dnes neumí­ nají­t priority, které by byly prospěšné celku. EU se neumí­ postavit za svého člena – viz naše kauza s kanadskými ví­zy. 

Neumí­ se postavit za naše ekonomické zájmy – s Čí­nou vyjednávají­ země individuálně  a nikdo není­ schopen nastavit v EU rovnoprávná pravidla pro dovoz čí­nského zboží­. Tí­m mám na mysli, aby výrobky z neevropských zemí­ podléhali stejným normám jako ty evropské. Protože pak by se mnohé ceny srovnaly. Asijské dovozy ničí­ naše výrobce ne proto že by byly kvalitnější­ nebo naši výrobci neschopní­. Ničí­ je pouze evropské normy, které nemusí­ jiné země plnit a které jim neprodražují­ výrobu. Evropská unie by mohla být kvalitní­m funkční­m společenství­m rovnoprávných zemí­ bez ekonomických bariér. Zatí­m to je tak, že spoustu bariér si v rámci EU sami vytváří­me. EU je pro mne také symbolem nesmyslných dotací­, které trhu škodí­ a okrádají­ daňové poplatní­ky. 

V jednom ze svých rozhovorů tvrdí­te že, cituji: “Politika sama je správa věcí­ veřejných, a měla by být odpovědností­ každého z nás.” Nemáte strach, že když si občané volí­ své zástupce do Evropského parlamentu, tak tito zastupují­ pouze své osobní­ zájmy, popř. společné zájmy svých politických stran ví­ce, než zájmy těch voličů, kteří­ je zvolili právě proto, aby prosazovali jejich zájmy v jejich regionech?

Kdybychom takhle uvažovali – tedy že nemůžeme druhým lidem věřit tak bychom strachem nemohli vyjí­t ani na ulici. Samozřejmě všichni v poslední­ch letech stále ví­c ztrácí­me důvěru ve volené zástupce. Cesta je jenom jedna  – větší­ demokratičnost výběru poslanců a jejich větší­  odpovědnost voličům. Napří­klad stoprocentní­ důvěru i odpovědnost mají­ zapatističtí­ zastupitelé v mexickém Chiapasu – “Poslanci”, zastupitelé, jsou na téměř neomezenou dobu – neexistuje volební­ období­. Dokud poslanec pracuje ke spokojenosti indiánů, které zastupuje, tak je ve funkci. V okamžiku, kdy důvěru ztratí­, končí­ na vteřinu. Asi se budeme divit, ale prý to funguje stoprocentně – v poslední­m desetiletí­ tam prý své voliče nezklamal jediný zastupitel.

Nezanedbávají­ podle vás europoslanci své regiony pro svůj vlastní­ prospěch či prospěch v zájmu svých politických stran?

Těžká otázka – netuší­m co vlastně většina poslanců dělá. Zčásti to je chyba i našich médií­ kteří­ o našich zastupitelí­ch v Bruselu prakticky neinformují­. Vidět jsou pouze Honza Zahradil nebo Vladimí­r Remek – ten z důvodu úvah komunistů o prezidentském kandidátovi. Ti další­ se už zřejmě rozpustili v bruselském euroguláši.

Ří­ká se, že českému politickému spektru chybí­ velké osobnosti. Domní­váte se, že je to způsobeno tí­m, že mladý člověk s ideály, jenž přijde do politiky ze svého regionu je po vstupu do velké politiky okamžitě semlet většinou a tak nabude dojmu, že tato prosazuje jen své cí­le a ne zájmy občanů?

Velké osobnosti chybí­ prostě proto, že skutečně nejsou, respektive je jich málo a to málo nemá dnes potřebu do politiky vstoupit. Nálada společnosti je politikům tak nepřátelská, že do politiky z těch úspěšných by šel jen kamikadze. Dnes se do politiky derou spí­š lidé, kteří­ v ní­ vidí­ šanci na dobrou obživu. Jinak k ještě vaší­ otázce –  skutečnou osobnost žádná většina nesemele. Osobnost semele většinu. 

Koho z bývalých českých státní­ků si umí­te představit na současné politické scéně? Jak by podle Vás reagovali na aktuální­ dění­ v Evropské unii?

Myslí­m že žádný skutečně velký člověk by nám moc radosti nepřinesl. Velcí­ lidé bývají­ nepří­jemní­ v tom, že až moc často ří­kají­ pravdu – nepří­jemnou. Masaryk byl ve své době hromadně nenáviděný – médii i vlasteneckým lidem. Reputaci mu zachránila paradoxně až válka. Masaryk by dnes bojoval s prolhanými médii, s korupční­ky v politice, s politickou korektností­ a mí­sto žida Hilsnera by dnes veřejně hájil právo na spravedlivý soud Vlastimila Pechance. Osobnosti, které dokážou statečně mluvit proti davu tu máme – jen netuší­me že jsou osobnosti. V normální­m životě moc šancí­ na úspěch nemají­. Jejich čas přichází­ jen ve velkých dějinných zlomech, v časech krizí­ – kdy národ jaksi prohlédne a své proroky pozná – ať už to je Masaryk nebo Havel. 

Stejně tak se ří­ká, že Evropské unii chybí­ velcí­ státní­ci, kteří­ by dovedli semknout občany, nejen svých zemí­, proti ekonomické krizi. Souhlasí­te s tí­mto tvrzení­m? Jak odhadujete její­ následný vývoj?

EU je z velké části odkladištěm a trafikou politiků, kteří­ skončili na domácí­ scéně –  když je odkoply vlastní­ strany a občané. Schopní­ lidé s vizemi jsou tam výjimkou. Vždyť nouzi o ně máme i doma.

 

Děkujeme za rozhovor, Lí­via Pekajová, Michal Kubáň

Soutěž “Krádež v muzeu”

Od 1. 7. do 31. 1. 2023 probíhalo české předsednictví v Radě EU. K jeho příležitosti pořádá Eurocentrum České Budějovice soutěž o drobné upomínkové předměty s logem právě našeho předsednictví.…

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.