Rozhovor Evropa v nás
V podzimním vydání rozhovorů Evropa v nás vás seznámíme se studentem Jakubem Hudcem, jenž absolvoval studium oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě Praha. Tyto znalosti obratem zúročil během výběrového řízení na stáž v Bruselu, kterou označuje za neocenitelnou zkušenost. Jak zvládnout pohovor, zabydlet se v Bruselu, účastnit se jednání se světovými představiteli a zůstat přitom svůj? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v našem rozhovoru.
Lívia Pekajová, vedoucí EC Zlín
I přesto, že stáže a praxe v zahraničí jsou již běžnou součástí života českých vysokoškolských studentů, spousta z nich volí raději tuzemské firmy především z toho důvodu, že se bojí začít žít sami v cizí zemi. Jak to bylo s Vámi? Nebál jste se? Co Vás motivovalo k rozhodnutí vyjet na stáž do Bruselu?
Byl jsem už předem rozhodnutý, že pokud chci po škole působit v oboru, co jsem vystudoval, bude nutné abych nabral pracovní zkušenosti v zahraničí. Tedy ne že by v České republice nebylo dost příležitostí, kde na stáži získat praxi, ale potencionální zaměstnavatelé si v dnešní době velice cenní zahraničních zkušeností, ať už studijních či pracovních. Je samozřejmé, že nějaký strach z neznámého jsem před odjezdem do Belgie pociťoval, ale musím přiznat, že to bylo více než dostatečně vyváženo mojí zvědavostí, jak to v centru EU skutečně vypadá a funguje. Pravdou také je, že jsem již měl za sebou semestrální studijní pobyt v Německu, což je vždy výhoda. Pokud by ale kdokoliv měl strach z delšího pobytu v zahraničí, tak se není čeho bát. Lidé z univerzity i z přijímací instituce byli velice nápomocní prakticky při všem, co jsem potřeboval zařídit a vše probíhalo hladce.
Vybral jste si stáž u České podnikatelské reprezentace při EU (CEBRE). Můžete nám, prosím, tuto organizaci představit a uvést důvody, proč jste si vybral právě ji?
CEBRE neboli Česká podnikatelská reprezentace při EU byla vytvořena Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, aby prezentovala a obhajovala české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací přímo v Bruselu. Dále je podporována Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR prostřednictvím agentury CzechTrade. Jde tedy o lobbistickou organizaci, která se snaží prosazovat zájmy českých podnikatelů na úrovni institucí EU a obratem také zpět do ČR poskytuje informace o aktuální projednávané legislativě a další služby. CEBRE jsem si vybral z toho důvodu, že během své diplomové práce jsem se zabýval regulacemi lobbingu na úrovni Evropských institucí, které jsem srovnával s obdobnými nařízeními na federální úrovni ve Spojených státech a od té doby mě oblast lobbingu velice zajímá. Dalším důvodem byl také fakt, že v ČR má lobbing velice špatnou pověst a často se stává, že média i lidé mají tento termín spojený s korupcí, nebo ho s ní přímo zaměňují. Pokud je lobbing dostatečně regulován, aby se předešlo korupčním praktikám, tak může být nástrojem, který slouží ku prospěchu občanům i malým živnostníkům, kteří se prostřednictvím různých zájmových organizací mohou zasadit o lepší informovanost zákonodárců v určité oblasti, tak aby nedocházelo ke schvalování neefektivních legislativních návrhů.
Co všechno je potřeba zařídit, než vyjedete na stáž? Lze žádat také nějakou finanční podporu?
Předtím než jsem odjel na svou pětiměsíční stáž, je potřeba zařídit řadu dokumentů a většinou každému účastníkovi stáže v zahraniční s nimi pomůže příslušná univerzita. Například je nutné zajistit si cestovní pojištění na celou dobu pobytu, zjistit si případné informace u své zdravotní pojišťovny, zda bude dotyčný zde platit pojištění či ne, dále vyplnit žádost o grant (v mém případě se jednalo o finanční podporu z programu Leonardo da Vinci), poté podepsat finanční dohodu s univerzitou a dalších několik málo formulářů. Jsem si vědom toho, že výše uvedené zní jako složitý proces, ale univerzity jsou většinou v tomto ohledu velice nápomocné.
Jak vypadá obyčejný den českého stážisty?
V CEBRE jsem působil na pozici Project a Policy managera. Zde jsem měl na starost organizaci konferencí a debat k aktuálním evropským tématům v Praze i v Bruselu, stejně jako administrativní i praktické zajištění školících stáží pro klienty CEBRE. Dále jsem byl zodpovědný za monitoring určitých legislativních návrhů EU, zastupování organizace na konferencích a jednáních, překlad odborných textů z anglického do českého jazyka i naopak a psaní reportů. Po skončení mého působení v Bruselu mi bylo nabídnuto obdobné místo v Praze, kde jsem působil během měsíce září. Zde jsem kromě organizace debat každodenně zpracovával zprávy související s děním v EU a prováděl monitoring i překlad aktuálních výzev Unie. Pokud jde například o pracovní dobu, tak ta začínala každý všední den v 9 hodin dopoledne a končila kolem 18 hodiny. Byly ale období, kdy jsme v práci zůstávali i o dvě hodiny déle, protože bylo potřeba některé záležitosti dořešit, tak aby se všechno stihlo v patřičném termínu.
Jaký je Váš největší zážitek z Bruselu?
Asi Vás zklamu, ale nemám žádný největší zážitek z Bruselu, ale spoustu příjemných vzpomínek. Určitě mi po návratu do České republiky chybí otevřenost a pohostinnost Belgičanů. Když vejdete do jakéhokoliv obchodu, tak Vás vítají s úsměvem a pokud si nic nekoupíte, tak se na Vás opět usmějí a zdvořile se s Vámi rozloučí. V Čechách mi chybí právě tato normální lidská slušnost, kde u nás když přijdete do obchodu, tak motto „Náš zákazník náš pán“ ve spoustě případů nikdo nezná, nebo jej prostě ignoruje. Nemám tím na mysli pouze výše uvedenou situaci, ale zkrátka a dobře Češi stále neumí být k sobě ohleduplní a slušní.
Slovo závěrem…
Určitě bych rád ostatním studentům vzkázal, ať se vždy snaží během svého studia nabrat co nejvíce zkušeností a pokusí se využít všech příležitostí pro získání studijního pobytu či praxe v zahraniční. Právě tyto dvě oblasti jsou výrazně finančně podporovány z prostředků EU a v dnešní době ekonomické krize je možné, že generace studentů, kteří přijdou po nás, se tak štědré podpory ze strany EU nedočkají. Je sice pravda, že ona finanční podpora nepokryje všechny náklady, ale byla by obrovská škoda těchto příležitostí nevyužít.
———————————————————–
JAKUB HUDEC (1986) se narodil v Nymburce, kde vystudoval Gymnázium Komenského. V současnosti žije v Praze, kde od počátku listopadu tohoto roku pracuje ve společnosti zabývající se poradenstvím při formulaci, přípravě a administraci mezinárodních vědeckých projektů a projektů financovaných ze Strukturálních fondů Evropské unie zaměřených na výzkum a vývoj. Stále se zajímá o témata související s Evropskou unií a lobbingem v ČR i na úrovni EU a ve Spojených státech.