Nejdůležitější rozvojové cíle pro Čechy: Zdraví, kvalitní život a voda

Cíle udržitelného rozvoje zná téměř třetina Čechů, povědomí o nich ale ve srovnání s loňskem kleslo. Nejvíce v Česku rezonují témata spojená s ochranou životního prostředí a problematikou vody. Vyplývá to z nového výzkumu agentury Ipsos. Česká republika se letos v naplňování Cílů umístila na 13. místě ze 156 hodnocených států světa.

Nejdůležitější rozvojové cíle pro Čechy: Zdraví, kvalitní život a voda

  IPSOS, Euroskop, 19. 7. 2018  Cíle udržitelného rozvoje_OSN

Cíle udržitelného rozvoje zná téměř třetina Čechů, povědomí o nich ale ve srovnání s loňskem kleslo. Nejvíce v Česku rezonují témata spojená s ochranou životního prostředí a problematikou vody. Vyplývá to z nového výzkumu agentury Ipsos. Česká republika se letos v naplňování Cílů umístila na 13. místě ze 156 hodnocených států světa.

   

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) přijala Česká republika spolu se všemi členskými státy Organizace spojených národů v roce 2015. Cílů je celkem 17 a tvoří základní pilíře programu rozvoje planety do roku 2030. Státy se jejich prostřednictvím zavázaly vymýtit světovou chudobu, dosáhnout genderové rovnosti a úspěšně bojovat s klimatickými změnami.

SDGs znají častěji mladší lidé a vysokoškoláci

Povědomí o Cílech udržitelného rozvoje má podle výzkumu agentury IPSOS necelé třetina Čechů (29 %). Z větší části se jedná o mladší lidi ve věku 18-35 let, vysokoškoláky a obyvatele větších měst. Míra povědomí o SDGs v porovnání s loňským rokem poklesla z 35 % a dostala se zpět na hodnoty z roku 2016.

Hlavním zdrojem informací o Cílech udržitelného rozvoje zůstává internet, jeho role ale v porovnání s rokem 2017 oslabila z 68 % na 60 %. Lidé naopak více zaznamenali komunikaci tématu ze strany veřejné správy a dalších institucí.

Cíle udržitelného rozvoje

Zdroj: OSN

Pro Čechy je nejdůležitější zdraví, kvalitní život a dostatek vody

Za nejdůležitější ze 17 Cílů považují Češi zdraví a kvalitní život spolu s dostatkem pitné vody. Za důležité oba cíle označilo 41 % respondentů, častěji z nejstarší věkové skupiny. Pro mladší lidi je oproti nim důležitější kvalitní vzdělání, které celkově obsadilo až devátou příčku (21 %).

Muži podle výzkumu více slyší na cíl zajistit dostupné a čisté energie“, pro ženy je zase o něco důležitější cíl „Konec hladu“. Ten také vnímají jako zásadnější lidé se základním vzděláním, celkově je ale důležitý jen pro 16 % respondentů. Vysokoškoláci považují více než ostatní za osobně důležitá opatření proti klimatickým změnám.

Důležitost Cílů udržitelného rozvoje pro Čechy

Zdroj: IPSOS

Vláda by měla nejvíc řešit téma pitné vody

Podobně jako loni zůstává stejných 5 hlavních cílů, kterým by se podle občanů měla česká vláda věnovat především. U některých se ale změnilo pořadí jejich důležitosti. Nejvýraznější posun zaznamenal cíl „Pitná voda a kanalizace“ – zatímco v roce 2016 uvedlo 22 % lidí, že by se jím vláda měla přednostně zabývat, loni si to myslelo 30 % a letos dokonce 43 % dotazovaných.

Nejméně respondentů uvedlo, že by se vláda měla zaměřit na rovnost mužů a žen (11 %), snižování nerovností (8 %) a partnerství ke splnění cílů (5 %). Tyto tři cíle vnímá česká populace jako nejméně důležité již druhý rok po sobě.

Ve srovnání s loňským rokem vzrostl počet lidí, kteří pozitivně vnímají řešení Cílů udržitelného rozvoje v Česku. Zatímco v roce 2017 uvedlo 66 % dotázaných, že se v ČR úspěšně řeší některý z Cílů, letos tento podíl stoupnul na 79 %. Úspěšné je podle nich především řešení cílů „Pitná voda a kanalizace“ (podle 25 % respondentů), „Kvalitní vzdělání“ (20 %) a „Udržitelná města a obce“ (19 %).

Kterým cílům by se měla věnovat česká vláda?

Zdroj: IPSOS

Češi většinou omezují vlastní aktivity na recyklaci

Češi se jako jednotlivci snaží podpořit udržitelný rozvoj tím, že třídí odpad (63 %) a snaží se zbytečně neplýtvat potravinami, energií či vodou (23 %). Ostatní aktivity, jako je například omezení jízdy autem, ochrana přírody nebo kupování ekologických výrobků, zmínilo pouze 5 % lidí a méně. Téměř pětina dotázaných (19 %) uvedla, že se o téma nezajímá nebo osobně nic nedělá.

Oproti předchozímu roku vzrostl počet lidí, kteří si myslí, že by se do plnění cílů měla aktivněji zapojit česká vláda i soukromý sektor (oboje 86 %). Stát a vláda jsou stále vnímáni jako klíčoví aktéři v naplnění SDGs –  myslí si to 70 % občanů. Zároveň ale vzrůstá důležitost měst a obcí, vzdělávacích institucí i jednotlivých občanů. Zapojení měst a obcí je zásadní podle 47 % respondentů, zatímco loni to bylo 26 %.

Naopak role mezinárodních organizací v očích obecné populace oslabila. Za klíčového aktéra je považuje 42 % dotázaných, o 7 procentních bodů méně než loni. Mezinárodním organizacím více věří mladší věková skupina, která také více tíhne k názoru, že řešení má být na jednotlivcích, nevládních a neziskových organizacích.

Kteří aktéři jsou klíčoví při naplňování cílů?

Zdroj: IPSOS

ČR je v plnění Cílů 13. nejlepší na světě

Aktuální pokrok v naplňování SDGs patřil mezi hlavní témata zasedání Politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji (HLPF), které ve středu 18. července vyvrcholilo v sídle OSN v New Yorku.

Během něj byly představeny výsledky každoročního celosvětového žebříčku, takzvaného SDG Indexu. Ten zkoumá, jak si jednotlivé země vedou v naplňování konkrétních Cílů. Česko skončilo na 13. místě ze 156 hodnocených států – umístilo se tak například před Velkou Británií, Kanadou nebo Japonskem.

 Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality