Projev o stavu Unie, 14. 9. 2022

Ve středu 14. září v devět hodin ráno se na půdě Evropského parlamentu sešli činovníci EU, aby si vyslechli každoroční projev předsedkyně/předsedy Evropské komise o stavu Unie (State of the European Union, zkráceně SOTEU). Tentokrát – jak ostatně Ursula von der Leyenová naznačila v počátku svého projevu – se tato událost konala poprvé v situaci, kdy na evropské půdě zuří válka.

Tématem ruské agrese na Ukrajině tak celý projev začal. Předsedkyně žasla nad „krutou tváří zla“, aby vzápětí ocenila evropskou solidaritu a postoj k této náhlé situaci. Je pravdou, že rychlost, s jakou EU reagovala, byla nevídaná. Třetí den invaze byly přijaty už tři balíčky sankcí. A žádný ze členských států nebyl proti. Německo, se vší svou rezervovaností k válečné přítomnosti své armády mimo vlastní území, souhlasilo s darováním zbraní a vybavení na bitevní ukrajinské pole. A následovaly další státy – slovy z projevu: „Opět jsme nalezli vnitřní sílu Evropy.“ Von der Leyenová velmi důrazně nazvala konflikt celoevropským, kdy zamítla že se jedná jen o konflikt Ukrajiny a Ruska, ale že se „jedná o válku o naší energii, válku o naše hospodářství, válku o naše hodnoty a válku o naši budoucnost“. Vyzdvihla hrdinství Ukrajiny slovy „dneska má kuráž jméno, a to jméno je Ukrajina,“ a provolala známé „Sláva Ukrajině“. Tato slova poslouchala i opodál sedící první dáma ukrajinského prezidenta Olena Zelenská, již přítomní vzdali hold mohutným potleskem. 

Předsedkyně následně přiznala chybu Unie v nenaslouchání upozornění, které přicházelo z východu: „Měli jsme poslouchat unijní hlasy – z Polska, Pobaltí a střední a východní Evropy. Roky nám říkaly, že se Putin jen tak nezastaví“. Byli jsme jako občané Unie ujištěni, že „nejpřísnější sankce, které svět kdy viděl“, budou stále trvat a že politika ústupků vůči Rusku musí definitivně skončit. Stále trvá také finanční podpora Ukrajiny – Tým Evropa (zahrnující v sobě EU, členské státy a evropské finanční instituce) již poskytl 19 miliard EUR a dalších 100 milionů bude vyčleněno k obnově poškozených ukrajinských škol. V březnu byla Ukrajina úspěšně připojena k evropské elektrické síti – plán, který měl být dokončen až v roce 2024. Plánuje se připojení k jednotnému trhu EU a zahrnutí do evropského prostoru bez roamingových poplatků. 

V následující části hovořila von der Leyenová o energetické krizi. A naznačila částečné obrysy toho, jak by návrhy na zmírnění dopadů energetické krize měly vypadat. Slovy předsedkyně komise navrhuje členským státům zastropovat hranici příjmů společností, které vyrábějí elektřinu levně. A nadměrné zisky rozdělit mezi ekonomicky slabší domácnosti. Toto krizové opatření přinese členským zemím 140 miliard €, které mohou využít na přímé tlumení negativních dopadů této krize na své občany. Vedle toho chce Komise v říjnu umožnit poskytování státních záruk firmám nabízejícím elektřinu, díky čemuž firmy získají na termínových trzích dostatek likvidity, což má rozhýbat ochromený trh a zmírnit dopady volatility cen. Trh s energiemi podle slov přednášející totiž přestal fungovat. Podstatným krokem bude také omezení spotřeby energie v nejvytíženějších hodinách. 

Další bod projevu se nesl v duchu témat životního prostředí. Předsedkyně předestřela plán na vybudování Evropské vodíkové banky, která bude pomáhat s budováním trhu s vodíkem. Kouzelný prvek budoucnosti tak své místo v projevu našel taktéž, stejně tak jako apel na diverzifikaci importu fosilních paliv, vzácných kovů a lithia, které budou na nové cestě digitalizace a robotizace potřeba více než kdy jindy. Bylo také cítit, že se od zelené dohody nehodlá ustupovat, což jde proti spekulacím o tom, že současná krize způsobí odklon od ambiciózních zelené ekonomiky. Ba naopak, von der Leyenová mluvila o další krizi jako o příležitosti.

Předsedkyně se dotkla i debaty o demokracii. K tomu citovala slova bývalého předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho: „Demokracie nevyšla z módy, ale musí se aktualizovat, aby mohla i nadále zlepšovat životy lidí.“ Jakým způsobem? Udělat vše pro snížení korupce a zamezení šíření dezinformací – ty totiž evropskou demokracii nejvíce ohrožují. Komise proto „navrhne zahrnout korupci do režimu sankcí EU“. Omezení šíření dezinformačních zpráv potom obhajovala trefným poznamenáním, které donutí posluchače/čtenáře se zamyslet: „Zavedli jsme právní předpisy zaměřené na prověřování přímých zahraničních investic v našich podnicích z důvodů bezpečnosti. Pokud toto děláme pro naše hospodářství, neměli bychom udělat totéž pro naše hodnoty?“

Na konec svého proslovu došlo k apelu na občany některých nečlenských občanů EU: „Přeji si, aby lidé západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a Gruzie věděli: Jste součástí naší rodiny, vaše budoucnost je v naší Unii a naše Unie bez vás není úplná! Proto podporuji výzvu k vytvoření Evropského politického společenství“, což připomíná znovuoživení poněkud opomenuté ideji francouzského prezidenta Emanuela Macrona .

Projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové trval necelou hodinu a přímo na něj navázala debata europoslanců, přímé reakce a připomínky. Po skočení debaty na tiskové konferenci někteří z nich pak kritizovali absenci konkrétnějších kroků v řešení energetické krize. To je téma, o kterém teď mluví celá Evropa a většina občanů čeká v naději na efektivní a konkrétní kroky. Von der Leyenová se také nezmínila o tématu, které nyní ve společnosti v samotné Unii hojně rezonuje: většinového hlasování na úkor práva veta, což je rozhodnutí, které zásadně ovlivní povahu EU a její vnímání v členských státech a u samotných občanů EU.

Celý záznam projevu lze shlédnout s českým dabingem na FB stránce: Evropská komise v ČR. Přepis projevu je dostupný ZDE.

Autor: Tomáš Chajda, Eurocentrum Brno

Foto: EURACTIV.cz

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.