Erasmus Talks – za poznáním na zelené švýcarské pastviny

Zeptali jsme se Terezy Korvasová z TUL, jak se jí líbil její pobyt na Erasmu ve Švýcarsku.

Mohla by ses na úvod trochu představit? Jméno, Věk, studijní obor, kdy a kam si vycestovala, co máš ráda, co tě baví…

Ahoj jmenuji se Tereza nebo prostě Terka. Jsem milovníci přírody, běhu,  hor, dobré kávy a ráda poznávám nové lidi. Tady a teď studuji obor angličtina/němčina – ráda bych jednou inspirovala, chcete-li vzdělávala, budoucí generaci. V loňském letním semestru jsem se rozhodla rozšířit si obzory a vycestovala do švýcarského St. Gallenu.

Podle čeho sis vybrala tuto destinaci?

To je jednoduché, nemám ráda Bratwurst ani Currywurst- tím mi z výběru vypadlo Německo. J Teď ale vážně.  Věděla jsem, že chci do německy mluvicí země a jako dítě jsem při čtení Heidi, děvčátko z hor snila o tom, že budu taky jednou běhat po zelených švýcarských pastvinách… Sen se díky TUL a Erasmu vlastně splnil.

Kdy ses rozhodla využít programu Erasmus+ a co si pro to musela udělat/zařídit? Byla administrativa náročná?

Rozhodnutí se rodilo postupně.  Loni jsem uzavřela jednu dlouhou životní etapu – sport a hledala nové výzvy. Ano ze studijního oddělení přišlo někdy v září. Bylo potřeba napsat motivační dopis, prostudovat studijní plány, vybrat předměty, podepsat Learning Agreement… Myslím, že na poprvé je to vždy nejtěžší, ale díky podpoře studijního oddělení zvládnutelné.

Jaké byly tvé první dny po příjezdu?

Skvělé. Od prvního okamžiku jsem se tam cítila jako doma.  Díky  švýcarském studijním oddělení jsem bydlela u mladé učitelky, na vesnici a tím pádem jsem měla možnost nahlédnout do života běžných lidí. I díky tomu byly první dny skvělé. Stihla  jsem navštívit St. Gallen, podívat se do třídy mé ubytovatelky, poznat její kolegy učitele, ochutnat zázvorové pivo i zdolat první skialpový vrchol…

Jak se lišil školní systém s tím libereckým a v čem spatřuješ jeho hlavní výhody?

Již název napoví mnoho – Pedagogická vysoká škola. Největším rozdílem bylo úzké propojení s praxí, studenti již od prvního ročníku absolvují praxe na školách. Osobně se mi tento systém moc líbil, neboť studenti jsou již od začátku systematicky připravování na výkon povolání učitele a hlavně vědí, co chtějí.  I přesto, že jsem nebyla domácí studentka, měla jsem možnost účastnit se praxí. Každou středu jsem docházelo do tamní ZŠ, každou středu jsem  skutečně vyučovala. Měla jsem vlastního lektora -cvičným učitelem. Zpočátku to byla léčba šokem, učila jsem se plavat ne v brouzdališti ale rovnou na širém moři, v reálné třídě s dětmi, které nemluvili mým jazykem.  Nakonec mě tato praxe posunula, jak profesně, tak lidsky a jsem moc vděčná všem ze švýcarské univerzity, za to, že mi byli trpělivými průvodci.

Jaká byla výše tvého stipendia a zhruba výše tvých životních nákladů? Stačili ti peníze?

Po odečtení přímých nákladů na ubytování a cestu do školy zbývalo přesných 80 euro…

Měla si čas na cestování, podívala ses někam? Líbilo se ti Švýcarsko?

Každý víkend jsme byli někde na horách, jezdit na skialpech, lyžích či stanovat. Čtvrtky byly ve znamení více či méně vzdělávacích exkurzí, takže jsme navštívili Zürich, Appenzell,  prohlédli snad všechna muzea v kraji, obdivovali  umění, ochutnali čokoládu (ano z čokoládovny se radují i velké děti) i sýr. Můj nejdelší výlet byly nakonec tři dny v Zermattu, ta hora, ten Matterhorn to byla láska na první pohled a jasné rozhodnutí, kde strávit celé léto.

Po čem se ti nejvíce stýskalo z ČR během pobytu a naopak když si se vrátila do ČR, jaká jedna věc ti chybí ze Švýcarska?

Stýskalo se mi po rodině, nicméně ne víc než v Liberci. Dále pak po dobré kávě, neboť do Švýcarska ještě nedorazila třetí kavárenská vlna a nikdo a nic je nepřesvědčí o existenci jiných kávových nápojů než pouze černé kávy se smetanou. Tady mi naopak chybí švýcarská otevřenost, kamarádi, hory a debaty ve škole.

Dala sis před odjezdem nějakou výzvu, kterou si chtěla během pobytu splnit?

Užít si to, být otevřená a naučit se koncovky přídavných jmen v němčině.

Jaký je tvůj nejsilnější zážitek z Erasmu?

Návštěva International school of Zürich. V rámci čtvrteční exkurze jsem díky našemu vyučujícímu navštívil mezinárodní školu v Zurichu. Přivítala nás působivá atmosféra. Místo, kde se každý den potkává více než 90 národnosti, místo, kde se děti učí o respektu k sobě i ostatním. Myslím, že nejvíc na mě zapůsobilo to, že jsme se mohli zapojit do aktivit, mladší děti se na nás dokonce obraceli s žádostí o pomoc při řešení úkolů. 

Říká se, že lidé, kteří přijedou, mají posterasmus depresi. Měla jsi ji taky?

Ještě se mi nepovedlo ji zahnat.

Máš nějaký vzkaz pro možné uchazeče tohoto programu?

Nebát se, být otevřený novým výzvám.  Využít této skvělé příležitosti. 

PS: Kdyby si někdo chtěl popovídat o studiu v zahraničí, nebo o čemkoli jiném stačí napsat na tereza.korvasova@tul.cz  🙂

Zapojte se do diskuse o Budoucnosti Evropy!

𝗝𝗲 𝗧𝗶 𝗺𝗲𝘇𝗶 𝟭𝟲 𝗮 𝟯𝟬 𝗹𝗲𝘁𝘆 𝗮 𝗰𝗵𝗰𝗲𝘀̌ 𝘀𝗲 𝘇𝗮𝗽𝗼𝗷𝗶𝘁 𝗱𝗼 𝗱𝗶𝘀𝗸𝘂𝘇𝗲 𝗼 𝗯𝘂𝗱𝗼𝘂𝗰𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 𝗘𝘃𝗿𝗼𝗽𝘆? Pak se zaregistruj na #EuropeanYouthEvent: shorturl.at/cluDRLetošní ročník bude zaměřen na: Evropské volby 2024 ,…

Temešvár: Evropské hlavní město kultury 2023

Temešvár: Evropské hlavní město kultury 2023 Titul Evropské hlavní město kultury je každoročně udělován jednomu či více evropským městům, která díky tomu mají unikátní příležitost přiblížit Evropě i světu svoje…

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.