České předsednictví oficiálně ukončilo své předsednictví v Radě EU a předalo 1. ledna štafetu Švédsku. To se ujímá otěží předsednictví již potřetí. Jaké jsou priority švédské vlády, která si zakládá na šetrné politice v oblasti životního prostředí, ale zároveň je tvořena euroskeptickou stranou s vysokou kritikou evropské imigrační politiky?
Mezi velká témata následujícího půl roku bude i nadále patřit jednotná podpora Ukrajině válčící s Ruskem i reforma trhu s energiemi. Celkově švédská vláda prezentuje čtyři oblasti priorit. Ty si předsedající země mohou určit sami. Musí však mj. splňovat dlouhodobou strategii Evropské komise, která definuje hlavní osy celkem osmnáctiměsíčního tria (tří po sobě předsedajících zemí). Země EU se totiž v předsednické roli střídají v pravidelných intervalech.
První prioritou je „Bezpečnost – jednota“, jejíž hlavní princip přetrvává z předsednictví českého. Švédské předsednictví bude upřednostňovat pokračující hospodářskou a vojenskou podporu Ukrajiny, jakož i podporu ukrajinské cesty do EU, která již získala kandidátský status. V plánu např. zůstává přijmout do února již desátý balík protiruských sankcí.
Druhou oblastí je „Konkurenceschopnost“. EU musí i nadále poskytovat co nejlepší podmínky pro zdravou a otevřenou ekonomiku založenou na volné hospodářské soutěži, soukromých investicích a úspěšné digitalizaci. Ekonomický růst po zdravotní a nyní v průběhu vojenské krize je druhým hojně skloňovaným tématem ve švédském prohlášení.
Jelikož Švédsko patří tradičně k hlasitým podporovatelům zelené tranzice ekonomiky (důkaz níže), čeká se silný důraz na „Ekologickou a energetickou transformaci“, kterou lze vnímat jako pokračování přechodu k zelené ekonomice. Švédsko naváže na úspěšné české vyjednávání série klíčových norem z klimatického balíku označovaného jako Fit for 55. Švédské předsednictví bude zároveň pokračovat v úsilí o řešení vysokých a nestálých cen energie a zároveň se bude zabývat dlouhodobou reformou trhu s energií (zejména jde o dokončení nedořešené debaty ohledně oddělení cen plynu od elektřiny, na jejímž principu stále nepanuje mezi členskými státy shoda. Jak uvádí na stránkách předsednictví švédská vláda: „V obdobích technologických změn mají ti, kdo se do nich pustí dříve, konkurenční výhodu. Po evropských společnostech, které poskytují ekologická řešení, bude celosvětově vysoká poptávka a mohou přispět k přechodu na oběhové hospodářství“.
Poslední prioritou jsou „Demokratické hodnoty a právní stát – naše základy“. Prosazování zásady právního státu a základních práv je proto základním prvkem švédského – a vlastně každého – předsednictví v Radě.
Unijní špičky očekávají hojnou diskuzi a postup při prosazování dekarbonizace unijní ekonomiky. Obavy pokroku však vyjadřují v tématech imigrační a azylové politiky EU. Po říjnových volbách vede tradičně proevropskou severskou zemi menšinová pravicová vláda konzervativního premiéra Ulfa Kristerssona. Ta je v koalici s euroskeptickou a protiimigrační stranou Švédští demokraté. Evropská unie stále nemá dořešenou otázku vzájemné solidarity mezi členskými státy při přijímání uprchlíků a navracení migrantů.
Po šesti měsících Švédy vystřídá Španělsko, které vedení Rady EU převezme v polovině roku 2023.
Eurostat při inauguraci švédského předsednictví vydal přehlednou grafiku, která vystihuje profil Švédska v rámci EU. Věděli jste, že EU má ze všech zemí EU nejvyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů, nebo že má největší podíl výdajů do výzkumu a vývoje? Více v grafice výše (@Eurostat) nebo přímo na stránkách Eurostatu. Bližší informace ke švédskému předsednictví jsou dostupné na oficiálním webu ZDE.
Autor: Tomáš Chajda, Eurocentrum Brno