U příležitosti Mezinárodního dne žen přinášíme přehled informací o tom, jak jsou ženy zastoupeny v klíčových institucích EU.
Sto let poté, co ženy poprvé začaly vyhrávat volby, nebo byly v některých zemích EU poprvé zvoleny do parlamentu, údaje ukazují, že jsou nadále nedostatečně zastoupeny v politice v Evropském parlamentu, národních parlamentech a vládách a místních shromážděních.
V textech věnovaných raným fázím evropské integrace chybí výraznější zmínky o ženách. Na průběhu integračního projektu se jich během této doby ale podílela celá řada. O mužích zakladatelích integračního úsilí a politiky, kteří stáli za počátky evropské integrace v 50. a 60. letech 20. století, se naopak lze dočíst v každé učebnici zabývající se Evropskou unií. Kdo ale byly ženy, které napomohly formovat Evropskou unii tak, jak ji známe dnes?
Ženy, které formovaly Evropské společenství
Původní Společné shromáždění, které existovalo v letech 1952 až 1958, mělo pouze 78 členů z původních šesti členských států (Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko). Pět žen však vstoupilo do shromáždění v 50. letech a dalších sedm vstoupilo do Evropského parlamentu v 60. letech. Dodnes jsou popisovány jako průkopnice, jenž spolupracovaly s takzvanými otci zakladateli evropské integrace. Marga Klompé byla první ženskou členkou Evropského společenství uhlí a oceli, jmenována do funkce byla v srpnu 1952. Klompé se velmi aktivně podílela na přípravách takzvaných římských dohod: Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom)
První předsedkyní Evropského parlamentu byla Simone Veilová, a to v letech 1979 až 1982. Evropskou poslankyní byla až do roku 1993. Druhou předsedkyní Evropského parlamentu poté byla v letech 1999 až 2002 Nicole Fontaine. Ta v prosinci 2000 podepsala Listinu základních práv Evropské unie, jenž spojuje nejdůležitější osobní svobody a práva občanů EU do jednoho právně závazného dokumentu.
Jako poslední zmíníme Vasso Papandreou a Christiane Scrivener, které byly prvními ženami, jenž se staly členkami Evropské komise.
Zastoupení žen v EU v současnosti
V Evropském parlamentu tvoří europoslankyně 277 (tj.39,6 %) ze všech 705 členů, přičemž poměr žen každé volební období v průměru stoupá o 3,5 %. Současnou předsedkyní Evropského parlamentu je Roberta Metsolová, z 14 místopředsedů je 50% žen, a z 5 kvestorů jsou poté 3 ženy.
Roberta Metsolová byla poprvé zvolena europoslankyní za Maltu a Gozo v roce 2013, znovu zvolena pak byla v letech 2014 a 2019. Roberta je také vedoucí delegace Partit Nazzjonalista (PN) v rámci skupiny Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. Povoláním je právnička se specializací na evropské právo a politiku. V roce 2020 byla Metsolová zvolena první místopředsedkyní Evropského parlamentu. V roce 2022 pak byla zvolena předsedkyní Evropského parlamentu a stala se tak vůbec nejmladší osobou, která tuto kdy roli zastávala, a třetí ženou.
Členy Evropské rady jsou hlavy států nebo předsedové vlád 27 členských států EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Z 29 členů napočítáme pouze 5 žen: předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, finskou premiérku Sannu Marinovou, italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, estonskou předsedkyni vlády Kaju Kallasovou, a dánskou předsedkyni vlády Mette Frederiksenovou .
V případě Evropská komise z 27 členů z můžeme napočítat 13 žen. V čele stojí předsedkyně Ursula von der Leyenová, dále pak v Komisi působí Margrethe Vestagerová (výkonná místopředsedkyně), komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová (místopředsedkyně), Doubrovka Šuicová, a dalších 9 komisařek.
Současná předsedkyně Evropské komise je Ursula von der Leyenová, která je první ženou v historii zastávající tuto funkci. Předsedkyní je od roku 2019. Mezi počáteční priority Von der Leyenové patřilo řešení rovnosti žen a mužů v rámci EU a řešení klimatické krize v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu.
EU a genderová vyváženost
- EU se zavázala k dosažení genderové vyváženosti v politice zastoupení a účast jako záležitost spravedlnosti, rovnosti a demokracie
- byla stanovena doporučení pro dosažení tohoto cíle, včetně konkrétních opatření, které by mohly být přijaté orgány EU, národními vládami, politickými stranami, občanskou společností a médii
- byla schválena Strategie rovnosti žen a mužů 2020–2025
Zdroj: webové stránky institucí EU
Autor: Alžběta Frommerová
