Monika Landmanová pro podcast Tvoříme Evropu!

ZAHRANIČÍ A BEZPEČNOST

Ostrovní stát je třetí největší ekonomikou světa. Dlouhodobě se potýkal s ekonomickou stagnací, nicméně po nástupu premiéra Šinzóa Abeho v prosinci 2012 nabral hospodářský růst vzestupnou tendenci. Regionálně se Japonsko potýká s nevyzpytatelnou Korejskou lidově demokratickou republikou a s asertivní Čínou, s níž vede dlouholeté spory o území v Jihovýchodním moři.

Historie a vývoj vztahů


Nehledě na rostoucí intenzitu obchodních vztahů od 60. let 20. století, nebyly vztahy Japonska a EU dlouhou dobu formalizovány. Jednotlivé dohody o obchodní a hospodářské spolupráci byly uzavírány na bilaterální úrovni. Japonsko navíc v této době často bránilo přístupu na svůj trh zahraničním firmám formou technických a administrativních překážek a uměle si tak udržovalo výrazně pozitivní obchodní bilanci.

Evropské společenství (ES) proto chtělo oblast obchodních vztahů upravit společnou obchodní dohodou, nicméně Japonsko odmítlo přistoupit na navrhovanou možnost odvetných opatření vůči obchodním svým protekcionistickým Japonska a upozorňovalo, že průměrná dovozní cla v Japonsku jsou nižší než v USA a ES. K vyřešení problémů s přístupem na japonský trh zavedla Evropská komise (EK) v roce 1979 program EXPROM, který měl pomoci názorové rozdíly překonat.

Rozvoj budování vnitřního trhu Evropské unie postupně přinesl změnu v přístupu Japonska. Během druhé poloviny osmdesátých let se vývoz přímých zahraničních investic z Japonska do zemí ES zněkolikanásobil. Významný dopad na vztahy Japonska a EU měl rovněž rozvoj transnacionálních korporací v obou regionech.

Skutečné smluvní základy spolupráce Evropy a Japonska lze datovat do roku 1991, kdy bylo vydáno Společné prohlášení o vztazích mezi ES a Japonskem. Prohlášení jasně vymezilo principy dialogu a jednotlivé cíle spolupráce dotýkající se politické, ekonomické a kulturní oblasti. Vztahy mezi Japonskem a ES byly poprvé institucionalizovány; došlo k ustavení každoročních summitů za účasti předsedy Rady a EK a japonského premiéra, doplněné pravidelnými schůzkami na ministerské a vysoké úřednické úrovni.

Do roku 2011 proběhlo 20 těchto summitů. Desátý, konající se v roce 2001 v Bruselu, znamenal další mezník spolupráce mezi EU a Japonskem. Představitelům se podařilo přijmout Společný akční plán pro spolupráci EU a Japonska. Ten byl zaměřen na čtyři prioritní oblasti – podporu míru a bezpečnosti, posilování ekonomické a obchodní spolupráce, vyrovnání se s globálními a sociálními výzvami, sbližování lidí a kultur.

Ke kompletnímu výčtu smluvních dohod mezi EU a Japonskem je ještě nutné doplnit různé sektorové dohody. V roce 2011 se také oba celky rozhodly začít připravovat pozice na vyjednání smlouvy o volném obchodu. Oficiální jednání začala v březnu 2013. V červenci 2018 dohodu o volném obchodu obě strany podepsaly, čímž vznikne největší otevřená ekonomická zóna na světě. Cílem je zajistit růst, nová pracovní místa a posílit spolupráci mezi EU a Japonskem. Dohoda by měla vstoupit v platnost v průběhu roku 2019.

V červenci 2018 byla taktéž podepsána Dohoda o strategickém partnerství EU a Japonska, která umožní hlubší spolupráci v oblastech jako bezpečnost a obrana, energetika, životní prostředí a mezilidské kontakty.

Obchodní vztahy

Vinou neutěšené ekonomické situace EU i Japonska se celková obchodní výměna nacházela v roce 2012 na úrovni roku 2008. Nicméně lze konstatovat, že se pozice EU vůči Japonsku výrazně zlepšila a dlouhodobě deficitní bilance se postupně snižuje, přestože v roce 2016 opět prudce stoupla.

Japonsko je pro Evropskou unii šestým největším obchodním partnerem a druhým největším partnerem v Asii po Číně. Pro Japonsko je EU třetím nejdůležitějším trhem po Číně a USA, co se importů týče, tak se EU jako celek nachází dokonce na druhém místě (údaje z roku 2017). Ve struktuře dovozů z Japonska pak dominují s dvoutřetinovým podílem stroje a přepravní prostředky. Ty jsou i nejčastějším předmětem vývozu EU do Japonska, nicméně jejich podíl je „pouze“ třetinový, druhou nejvíce exportovanou skupinou zboží je pak průmyslové spotřební zboží.

Výzvy do budoucna

Dlouhodobou výzvou bylo uzavření dohody o volném obchodu, která byla podepsána v červenci 2018. Tato dohoda přináší změny v celních opatřeních, kdy dojde například k odstranění omezení na dovoz japonských aut a elektroniky do EU a naopak vývoz potravin do Japonska.

V červenci 2018 také EU a Japonsko dosáhly dohody o bezpečném pohybu dat, čímž dojde k vytvoří největší světové zóny pro bezpečný pohyb dat založený na vysoké úrovni ochrany osobních údajů. S rostoucími ambicemi Číny a nestabilitou na Korejském poloostrově opět roste i geopolitický význam Japonska.

Evropská unie by se proto měla snažit v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky o navázání pevnějších vztahů s Japonskem. Tyto vztahy by pak mohly EU umožnit účinněji prosazovat nejen své ekonomické zájmy v regionu, který bývá označován za klíčový pro 21. století.

Autor: CDK, září 2018

Sdílet tento příspěvek