ZAHRANIČÍ A BEZPEČNOST
Brazílie je nejlidnatější a největší zemí Jižní Ameriky s významným potenciálem obchodního i politického partnera. Rychlý ekonomický vývoj země zbrzdilo vypuknutí světové finanční krize, v posledních letech prochází brazilská ekonomika hlubokou recesí. Zatímco mezi roky 2006 a 2010 dosahovalo průměrné roční tempo růstu 4,5 %, v období 2011-2014 se pohybovalo pouze kolem 2,1 %. V letech 2015 a 2016 došlo k poklesu HDP o 3,8 %, respektive o 3,6 %, což znamenalo nejhlubší recesi od roce 1948. V roce 2017 došlo k mírnému oživení ekonomiky, která vzrostla o 1 %.
Nepříliš příznivé jsou i další makroekonomické ukazatele, např. průměrná úroveň nezaměstnanosti v roce 2017 byla rekordní 12,7 %. Významným pozitivním faktorem byl v roce 2017 vývoj inflace, která dosáhla jen 2,95 %. Brazílie je součástí významných regionálních mezivládních uskupení, včetně Mercosur, nebo platformy BRICS a jedním z nejvýraznějších kandidátů na potenciální stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN.
Historie a vývoj vztahů
Vývoj bilaterálních vztahů s Brazílií je, podobně jako vztahy s ostatními zeměmi Latinské Ameriky, plný úskalí a výzev. Po dlouhou dobu se EU soustředila především na rozvojovou pomoc regionu a následně na ryze obchodní svazky. Spolupráce na více politické bázi nebyla po dlouhou dobu realizovatelná z důvodu nedemokratického uspořádání jednotlivých zemí. Dlouhou dobu na jihu amerického kontinentu chybělo jakékoliv integrační seskupení, se kterým by bylo možné vyjednávat. Více prostoru proto dostala jednání na bilaterální úrovni.
V roce 1982 uzavřela Evropská společenství (ES) s Brazílií první Rámcovou dohodu o spolupráci. Ta znamenala posun od čistě rozvojové spolupráce k podpoře obchodu a investic. O deset let později nahradila tuto dohodu druhá Rámcová dohoda o spolupráci, která je platná i v současnosti. V platnosti je také Dohoda pro vědeckou a technologickou kooperaci z roku 2004.
V rámci strategické bilaterální spolupráce došlo k uzavření dvou Společných akčních plánů (první pro období 2009–2011 a druhý pro 2012–2014). V návaznosti na tyto plány probíhají každoroční setkání významných představitelů EU a Brazílie, zatím poslední se uskutečnilo v roce 2014; EU reprezentovali tehdejší předsedové Evropské rady a Evropské komise–Herman van Rompuy a José Manuel Barroso, Brazílii zastupovala její bývalá prezidentka Dilma Rousseffová.
Šéf Evropské komise Manuel Barosso a brazilská prezidentka Dilma Rousseffová na setkání v Bruselu (foto: Audiovisual Service EU)
EU je v Brazílii přítomna i skrze rozvojovou pomoc zaměřenou na zlepšování vztahu mezi EU a Brazílií a podporu environmentálních aspektů udržitelného rozvoje. V programovacím období 2007–2013 bylo na projekty v Brazílii vyčleněno na 60 mil. EUR. Prioritní projekty spolupráce a jejich pozadí jsou určovány v tzv. Country Strategy Paper (strategie na období 2007–2013).
V období 2014-2020 se Evropská unie soustředí více na regionální spolupráci, v rámci níž pro region Latinské Ameriky vyčlenila pro toto období 805 milionů eur. Bilaterální sektorální dialogy s Brazílií ale pokračují prostřednictvím jiných nástrojů, například Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva nebo Nástroje pro rozvojovou spolupráci.
S rozvojem integračních projektů v Latinské Americe došlo k navazování vícestranných styků. Na multilaterální úrovni EU spolupracuje s Brazílií zejména v rámci Mercosur, se kterým má uzavřenou Meziregionální rámcovou dohodu o spolupráci, která vstoupila v platnost roku 1999. V rámci spolupráce s Mercosur také probíhá vyjednávání o vytvoření zóny volného obchodu mezi oběma organizacemi (viz níže).
Obchodní spolupráce
Přes pomalé pokroky ve vyjednávání o zóně volného obchodu obchodní výměna mezi EU a Brazílií neustále roste. EU je pro Brazílii nejdůležitějším obchodním partnerem; do Unie míří téměř pětina celkového brazilského exportu. Významnou exportní položkou jsou zemědělské produkty, v nichž je Brazílie vůbec největším exportérem do EU (právě ochrana zemědělství je jednou z hlavních překážek dohody o liberalizaci obchodu a volném trhu).
Z pohledu Brazílie byl zaznamenán meziroční pokles importu i exportu do EU pouze v krizovém roce 2009, hned další rok se však obchodní výměna s EU dostala na předkrizovou úroveň a překonala i objem z roku 2008. Vedle zemědělských produktů jsou významnou brazilskou exportní komoditou surovinové materiály. Tyto dvě složky dohromady tvoří zhruba 73 % exportu Brazílie do EU.
Pro EU Brazílie představuje desátého obchodního partnera, který se podílí na jejím obchodu pouze 2 %. V současnosti je ale nejvýznamnějším obchodním partnerem EU v Latinské Americe, vzájemný obchod představuje 37 % celkového obchodu EU s regionem (údaje pro rok 2017). Do budoucna má navíc velký potenciál vzhledem k velikosti tamního trhu. EU je v Brazílii největším zahraničním investorem.
Výzvy do budoucna
Od devadesátých let 20. století lze sledovat intenzivní vývoj vztahů nejen s Brazílií, ale celou Latinskou Amerikou. Hlavním tématem současné diskuze je jednoznačně zóna volného obchodu se skupinou států Mercosur, jíž je Brazílie součástí. Komplikovaná jednání jsou v současné době po téměř 20 letech blízko konce a do finále by se mohla dostat na začátku září 2018. Spornými body jsou především evropské dotace zemědělcům, dovoz hovězího masa či ochranářská opatření států Latinské Ameriky.
Podle EU je Brazílie státem, který má nejvyšší počet nových opatření potenciálně omezujících obchod ze všech zemí G-20. Brazilský trh chrání celní tarify v průměrné výši 13,5 %. EU se proto zasazuje o snížení celních i necelních bariér a také o udržování stabilních pravidel a regulací pro evropské obchodníky a investory. V červnu 2016 vydala Evropská komise zprávu o nárůstu protekcionismu, která identifikuje Brazílii jako jednoho z důležitých ekonomických partnerů, u kterých je tento trend patrný.
Další výzvou je větší zapojení Brazílie do globálního vládnutí. Jako jediný americký zástupce v uskupení BRICS se Brazílie stává stále vlivnějším hráčem na poli mezinárodní politiky. Pozitivní vzájemné vztahy jsou tak pro EU důležitou strategickou prioritou.
