KARLOVARSKÝ BYZNYS MIXER

Nigérie je klíčovou zemí afrického kontinentu. Představuje největší ekonomiku na africkém kontinentu a je vůbec nejlidnatějším státem Afriky se 170 miliony obyvatel. Zároveň Nigérie drží hned druhé největší zásoby ropných rezerv na kontinentě za Libyí. Nicméně jako většina států v Africe se i Nigérie potýká s vysokou mírou korupce a nestabilitou, podpořenou aktivitami teroristické skupiny Boko Haram.

V žebříčku vnímání množství a závažnosti korupce organizace Transparency International se Nigérie nachází až na 136. místě z 176 hodnocených zemí. Na druhé straně, Nigérie je ekonomickým lídrem oblasti západní Afriky, EU s ní spolupracuje jak na bilaterální úrovni, tak i prostřednictvím Hospodářského společenství zemí západní Afriky (ECOWAS).

Historie a vývoj vztahů

Se zeměmi ACP (Afrika, Karibik, Tichomoří – Asia, Caribbean, Pacific) navázalo Evropské hospodářské společenství (EHS) intenzivnější vztahy ihned po svém vzniku. Nigérie se však připojila až k Dohodě z Lomé z roku 1976, která vymezovala nové oblasti spolupráce s vybranými zeměmi ACP oproti původním Dohodám z Yaoundé I a II. Dohody z Lomé měly za cíl zintenzivnit ekonomický a sociální rozvoj zemí ACP, a vytvořit tak kvalitativně nový vztah mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi.

Rámcem pro další rozvoj vztahů po roce 2000 se stala Dohoda z Cotonu, která byla uzavřena mezi EU a 79 zeměmi ACP včetně Nigérie. Tato dohoda byla revidována nejprve v roce 2001, v současnosti platí její třetí verze z roku 2010 (plné znění). V roce 2009 pak EU a Nigérie podepsaly dokument s názvem EU-Nigérie: Společná cesta vpřed (plné znění). Zajímavostí je, že hlavní obsah tohoto dokumentu byl dohodnut na meetingu EU a Nigérie konaném v roce 2009 v Praze (společné komuniké z meetingu).

Dokument potvrdil prohloubení politického dialogu a ustanovil konání meetingů nejen na ministerské, ale i vyšší politické úrovni nejméně jednou za rok. Prioritní oblasti spolupráce pak byly odsouhlaseny v rámci tzv. Country Strategy Papers na období 2009–2013 (plné znění zde, stručné shrnutí) a patří mezi ně:

• Podpora míru a bezpečnosti
• Vládnutí a lidská práva
• Rozvoj klíčových témat včetně klimatických změn, zdraví, kultury a spolupráci v oblasti vědy a technologií

Na období 2014-2020 je v rámci Víceletého indikativního programu alokováno 512 milionů eur z Evropského rozvojového fondu se zaměřením na prioritní oblasti:

• Zdravotnictví, potravinářská soběstačnost, odolnost
• Energetika
• Dobrá správa věcí veřejných – právní stát, demokracie

Obchodní vztahy

Nigérie je pro EU druhým nejdůležitějším obchodním partnerem ze zemí skupiny APC. Z celkového pohledu se pak z hlediska objemu obchodní výměny pohybuje na 31. místě s podílem 0,6 % na unijním obchodu. Nigérie pak pro EU představuje relativně důležitý stát, ze kterého dováží zboží, v této statistice se Nigérie nachází na 30. místě.

Nigerijský přebytek se od roku 2010 rapidně zvětšoval především z důvodu rychle rostoucího exportu. Tento růst činil mezi lety 2008–2012 v průměru 20 % ročně, importy z EU za stejné období rostly v průměru 1 %. Za přebytkem obchodní bilance stál především důležitý exportní produkt Nigérie – ropa. V současné době se ovšem Nigérie potýká s ekonomickými problémy, způsobenými hlavně vysokou inflací, kdy roční nárůst klesnul z 6 % na 2 %. Z tohoto důvodu se i obchodní bilance s EU rapidně zhoršila a vykazuje deficit.

V roce 2005 byla zahájena jednání o Dohodách o hospodářském partnerství – tzv. „Economic Partnership Agreements“ (EPAs) mezi EU a zeměmi ACP, čímž by mělo docházet k postupné liberalizaci obchodu ve vztahu k EU. EPAs jsou projednávány v rámci regionálních uskupení. Se západní Afrikou (ECOWAS) se EU dohodla na společném celním sazebníku, který začal platit od ledna 2015.

V rámci jednání o textu dané dohody však Nigérie neočekávaně přišla s novými neakceptovatelnými požadavky na kompenzaci cel a na zvýšení finanční pomoci na období 2014-2020 z Evropského rozvojového fondu. Nigérie tak dosud zaujímá razantní odmítavý postoj tuto dohodu s EU podepsat.

Výzvy do budoucna

EU a Nigérie otevřely již v roce 2009 dialog nad tématy spravedlnosti a dodržování lidských práv na africkém kontinentě. Čtvrtá schůze v rámci tohoto dialogu se uskutečnila v listopadu 2016. Tématy byly převážně práva žen a menšin, migrační krize nebo řešení problematiky teroristických skupin, hlavně Boko Haram.

Nigérie také představuje důležitého partnera v otázkách bezpečnosti, neboť plní roli významného spojence v rámci společenství států ECOWAS.

Ty v současné době čelí mnohým bezpečnostním výzvám především v oblasti zemí Sahelu, kde se právě ECOWAS snaží co nejefektivněji zajistit mír a bezpečnost v souvislosti se zdejšími konflikty (např. v Mali, nebo v Nigeru). Zajímavý článek o významu a důležitosti Nigérie v otázkách bezpečnosti zde.