Načítám Akce

« Všechny Akce

  • akce již proběhla.

Krajské kolo soutěže Europa Secura 2022

25. května, 2022 | 10:00 - 14:00

ČLENSTVÍ ČR V EU

ČR se stala součástí společné zemědělské politiky (SZP) v době, kdy EU postupně implementovala tzv. Fischlerovu reformu.

Reforma v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 upravovala systém přímých plateb a zaváděla jednotnou platbu na farmu (single payment scheme; SPS), zaváděla podmínění nároku na přímé platby dodržováním souboru legislativních standardů (systém cross-compliance - kontroly podmíněnosti), snižovala intervenční ceny v řadě důležitých sektorů a počítala s výraznějším posilováním tzv. druhého pilíře SZP, tedy podpory rozvoje venkova.

Přechodná období pro ČR


ČR spolu s většinou dalších států, které se staly členy EU v květnu 2004, dosud uplatňuje namísto systému SPS zjednodušený systém jednotné platby na plochu (single area payment scheme; SAPS). Navíc v souladu s Aktem o přistoupení k EU platí pro vyplácení přímých podpor státům přistoupivším k EU v roce 2004 přechodné období, které stanovuje jejich postupné navyšování (phasing in) až do roku 2013, kdy by se dle Přístupové smlouvy měla úroveň přímých plateb poskytovaných z rozpočtu EU v „nových“ a „starších“ členských státech vyrovnat. Státům EU-10 bylo navíc umožněno dorovnávat z vlastních zdrojů pomocí tzv. národních doplňkových plateb (top-up).

Postupně byl zaváděn také systém cross-compliance, a to od začátku roku 2009, a též standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Plnění těchto požadavků postupně začalo podmiňovat poskytování plné výše přímých plateb i některých dalších dotací (např. v rámci Programu rozvoje venkova).

Vedle zmíněného přechodného období uplatněného ze strany EU vůči novým členským státům se ČR podařilo vyjednat v oblasti zemědělství 2 přechodná období, která měla umožnit postupné přizpůsobení regulaci v určitých oblastech tohoto odvětví: přechodné období na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU pro celkem 52 zpracovatelských podniků v ČR, které vypršelo v prosinci 2006.

Dále platilo přechodné období pro používané neobohacené klecové systémy pro nosnice, které nesplňovaly technický požadavek na výšku klece stanovený směrnicí Rady č. 74/1999. Toto přechodné období, které si vyjednalo několik států vstupujících v roce 2004 do EU, vypršelo po prodloužení v lednu 2012, navzdory tomu však producenti v některých zemích zavedení nové technologie do praxe nezvládli. ČR se sice nepotýkala s tímto problémem, nepříjemně se však českých spotřebitelů na počátku roku 2012 dotklo zvýšení ceny vajec v důsledku jejich přechodného nedostatku po omezení dovozu vajec od producentů nesplňujících příslušné požadavky. S oblastí zemědělství částečně souvisí také přechodné období na nabývání zemědělské půdy a lesů pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR. ČR jej vyjednala v délce 7 let, k jeho uplynutí tedy došlo v květnu 2011, což vyžadovalo novelizaci příslušných ustanovení devizového zákona.

Kvóty omezující produkci


Vstup do EU znamenal pro ČR také nutnost přizpůsobit se systému kvótního omezení zemědělské produkce. Akt o přistoupení k EU stanovil kvóty na produkci některých komodit (mléka, bramborového škrobu apod.) či výše prémií v některých odvětvích živočišné výroby. O tom, že se nejedná v případě těch komodit, které podléhají striktní regulaci, o formalitu, se ČR mohla přesvědčit v roce 2006, kdy se zařadila mezi státy, jejichž producentům byla udělena pokuta za překročení kvóty na produkci mléka. V souvislosti s novým návrhem nařízení o jednotné společné organizaci zemědělských trhů, který je součástí balíku, jenž se týká reformy SZP po roce 2013 a který zveřejnila EK v říjnu 2011, se v současnosti diskutuje odstranění množstevních kvót nejen v sektoru mléka, ale také cukru.

Platby zemědělcům


Vzhledem ke komunitární povaze SZP znamenaly vstup ČR do EU i předcházející přípravné období významné změny týkající se zejména legislativy a dotací. Vláda ČR v souvislosti se vstupem do EU schválila několik strategických dokumentů týkajících se zemědělství i souvisejících oblastí. Jednalo se o koncepci agrární politiky ČR pro období 2004–2013 (z roku 2004), koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2010 či koncepci potravinářství ČR pro období 2004–2013 (z roku 2006). Na základě legislativy EU byl v roce 2008 aktualizován (do roku 2013) také Národní lesnický program z roku 2003.

Pro zprostředkovávání finanční podpory nejen z národních zdrojů, ale také z EU, byl zřízen jakožto platební agentura Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Do roku 2007 sloužil v oblasti evropských dotací převážně k administraci plateb pocházejících z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund; EAGGF), včetně takových dotačních programů jako HRDP a OP RVMZ.

Od roku 2007, kdy EU otevřela nové sedmileté finanční období, došlo k rozdělení fondu EAGGF na Evropský zemědělský záruční fond (EAGF) poskytující především přímé platby a dotace v rámci Společné organizace trhu (SOT) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Cíle rozvoje venkova ČR pro období 2007–2013 (v souladu se strategickými směry formulovanými v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005) jsou obsaženy v Národním strategickém plánu rozvoje venkova na období 2007-2013, který vláda schválila v roce 2006. V roce 2010 byl tento strategický plán aktualizován v souladu s novými cíli, které formulovala střednědobá revize SZP Health Check. V roce 2007 Evropská komise notifikovala český program rozvoje venkova pro období 2007–2013, který slouží jako programový dokument k čerpání finančních prostředků z fondu EAFRD. Aktualizován byl dvakrát, v roce 2008 a 2010.

SZIF od roku 2007 administruje také platby z nově vytvořeného Evropského rybářského fondu (EFF). Vláda v roce 2007 schválila a předložila EK Národní strategický plán pro oblast rybářství na období 2007–2013. Finanční podpora z fondu EFF je v období 2007–2013 čerpána na základě Operačního programu Rybářství.

Přímé platby jsou pro období 2015 – 2020 zaměřeny především na šetrný přístup k životnímu prostředí pomocí režimu Greening, generační obměnu na venkově prostřednictvím podpor pro mladé zemědělce a na podporu odvětví nebo regionů, které čelí určitým obtížím či jsou velmi důležité z hospodářského, sociálního nebo environmentálního hlediska. Základními podmínkami pro získání dotace je, aby byl žadatel zemědělským podnikatelem, aktivním zemědělcem a obhospodařoval zemědělskou půdu, která je na něho evidovaná v registru zemědělské půdy LPIS podle uživatelských vztahů.

ČR a reformy Společné zemědělské politiky


Členství v EU neznamená pro ČR jen legislativní povinnosti a případné dotační příležitosti, ale umožňuje také částečně se podílet na změnách, které v SZP probíhají. Implementace Fischlerovy reformy si vyžádala důležité dílčí změny týkající se také organizace trhů se zemědělskými komoditami. Během členství ČR v EU byla v rámci zjednodušování SZP zavedena prostřednictvím nařízení č. 1234/2007 jednotná společná organizace zemědělských trhů (SOT), která nahradila do té doby existující systém 21 oddělených tržních řádů.

V podobě balíčku 3 nařízení (nařízení č. 318/2006, nařízení č. 319/2006 a nařízení č. 320/2006) byla v roce 2006 schválena kontroverzní reforma cukerného pořádku, jejíž návrh vznikal ještě před vstupem ČR do EU. Důležitá byla také reforma společného trhu s vínem prostřednictvím nařízení č. 479/2008 a společného trhu s ovocem a zeleninou (nařízení č. 1182/2007 a dále nařízení č. 13/2009 a nařízení č. 288/2009, jež se týkají projektu „Ovoce do škol“).

Jedním z nejdůležitějších témat evropské agendy v oblasti SZP je i otázka hlubší reformy této politiky, zejména finančních aspektů. Interinstitucionální dohoda z roku 2006 o rozpočtové kázni během finančního období 2007–2013 obsahovala prohlášení požadující, aby v letech 2008/2009 došlo k hloubkovému přezkumu výdajů rozpočtu EU, včetně jedné z nejnákladnějších položek, SZP.

Health Check


Za tím účelem byla prostřednictvím nařízení Rady č. 72/2009, nařízení Rady č. 73/2009, nařízení Rady (ES) č. 74/2009 a rozhodnutí Rady č. 2009/61/ES provedena revize dosavadního fungování Fischlerovy reformy, tzv. Health Check (kontrola stavu).

Nešlo o radikální reformu SZP, ale spíše o úpravu fungování některých mechanismů (přímé platby a povinná modulace, nové priority pro rozvoj venkova, postupné odstraňování kvót na mléko, zrušení hektarové podpory pěstování energetických plodin a povinného vyjímání části půdy z produkce atd.).

K dohodě o výsledné podobě Health Check došlo ještě před českým předsednictvím, za předsednictví Francie na konci roku 2008. Následující předsednictví ČR se proto soustředilo především na priority zjednodušování SZP a kvalitu potravin (v Praze byla v průběhu předsednictví ČR uspořádána konference na toto téma). Kvalita potravin přitom v současnosti tvoří jedno z nejdůležitějších témat agendy v rámci SZP (legislativní balík týkající se kvality potravin Komise zveřejnila v prosinci 2010, nové nařízení o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin bylo schváleno v roce 2012).


Pozice České republiky


Během českého předsednictví též započala debata o budoucnosti SZP a jejího financování po roce 2013. Na Ministerstvu zemědělství ČR byla v prosinci 2009 ustavena Skupina pro strategické otázky v zemědělství, která v červnu 2010 vypracovala Vizi českého zemědělství po roce 2010. V listopadu 2010 potom Komise zveřejnila sdělení týkající se budoucnosti SZP po roce 2020, které rámcově nastiňovalo cíle budoucí reformy. Ministerstvo zemědělství ČR vzápětí vyjádřilo podporu reformy založené na vyváženější a cílenější podpoře odmítlo však návrhy týkající se stanovení stropů pro výši přímých plateb, které by postihly především velké zemědělské podniky.

V listopadu 2010 byl k české pozici zveřejněn dokument Společná zemědělská politika po roce 2013 z pohledu ČR. V průběhu roku 2011 následovala řada jednání na téma budoucnosti SZP a jejího financování na úrovni ministrů zemědělství EU i ve formátu zástupců Visegrádské skupiny. Konkrétní legislativní návrhy EK zveřejnila v říjnu 2011. Nejdůležitější změny se týkají režimu přímých zemědělských plateb, ekologické dimenze a tzv. ozeleňování SZP, řízení krizí či priorit politiky rozvoje venkova, včetně budoucnosti plateb týkajících se tzv. znevýhodněných oblastí (LFA) či podpor mladým zemědělcům.

Z pozice ČR jsou za nejvýznamnější témata reformy SZP považovány otázky konvergence a sbližování podmínek pro přímé platby napříč členskými státy EU, větší flexibilita pro členské státy např. ohledně podmínek ozeleňování, podpora snižování administrativní zátěže pro zemědělce a zachování přiměřených finančních prostředků na podporu politiky rozvoje venkova. Velkou otázkou reformy byl pro ČR také nesouhlas s navrhovaným zastropováním výše přímých plateb v závislosti na velikosti zemědělského podniku.

Jednáním o podobě SZP po roce 2013 byla věnována většina zasedání Rady v průběhu roku 2012, v rámci EP se tomuto tématu věnoval v tomto období také výbor AGRI. Jednání byla úzce provázána také s přípravou nové finanční perspektivy na období 2014–2020. MZe ČR vydalo v roce 2012 dokument s názvem Strategie pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013, současně probíhá také příprava nového programu rozvoje venkova pro období 2014–2020 (více zde).

Dalším velkým tématem, které bylo intenzívně diskutováno na půdě institucí EU, je reforma společné rybářské politiky, Komise balík reformních návrhů zveřejnila 13. července 2011. K největším prioritám ČR v této oblasti přirozeně patřila podpora sladkovodní akvakultury, kterou ČR považuje za perspektivní vzhledem ke snižujícím se stavům populace mořských ryb, v rámci Evropského námořního a rybářského fondu.


Reforma SZP na období 2014-2020


Zatím poslední schválená změna Společné zemědělské politiky souvisí s reformou SZP na období 2014–2020 (nová pravidla platí od roku 2015). V SZP jsou zachovány dva pilíře (přímé platby a Program rozvoje venkova), které mají však nově mezi sebou více vazeb, a zajišťují tak provázanější efekt vynakládaných finančních prostředků. K cílům reformované SZP patří rovněž větší důraz na šetrný přístup k životnímu prostředí, generační obměnu na venkově prostřednictvím podpor pro mladé zemědělce či podpora odvětví nebo regionů, které čelí specifickým obtížím. Nové nastavení SZP zároveň umožňuje členským státům větší míru rozhodování o zacílení finančních prostředků, včetně přesunu mezi pilíři pro přímé platby a program rozvoje venkova. Pro ČR se v rámci vyjednávání o reformě SZP podařilo zrušit povinné zastropování, které by omezilo prostředky pro velké zemědělské farmy. Dále jde o stejnou úroveň plateb na citlivé komodity spojených s produkcí (tzv. couplovaných plateb) pro všechny členské země.

Reformovaná SZP pro období 2015–2020 umožňuje členským státům ve větší míře rozhodovat o nastavení přímých plateb v rámci prvního pilíře, přičemž většina rozhodnutí byla oznámena Evropské komisi (EK) do 1. srpna 2014.

Mezi cíle reformované SZP v rámci přímých plateb patří větší důraz na šetrný přístup k životnímu prostředí pomocí režimu ozelenění, generační obměna na venkově prostřednictvím podpor pro mladé zemědělce nebo podpora odvětví nebo regionů, které čelí určitým obtížím či jsou důležité z hospodářského, sociálního nebo environmentálního hlediska. SZP zároveň umožňuje členským státům větší míru rozhodování o zacílení finančních prostředků, včetně přesunu mezi pilíři pro přímé platby a program rozvoje venkova. Finanční alokace pro I. pilíř představuje přibližně 23 mld. Kč.

V návaznosti na právní úpravu EU vyšlo nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády. Podle těchto podmínek musí být mimo jiné žadatel o přímé platby zemědělským podnikatelem a zároveň splnit podmínku aktivního zemědělce.

Toto nařízení prošlo novelizací, která má za cíl zohlednit zejména zkušenosti z podávání jednotné žádosti roku 2015 a 2016. Ministerstvo zemědělství obdrželo na základě veřejné výzvy řadu podnětů na zpřesnění národní legislativy upravující podmínky poskytování dotací jak v rámci přímých plateb, tak environmentálních opatření Programu rozvoje venkova.

Díky Programu rozvoje venkova do českého zemědělství poputuje v příštích letech téměř 3,5 miliardy € (více než 96 miliard Kč). Z toho bude 2,3 miliardy € (62 miliard Kč z unijních zdrojů a 1,2 miliardy € (34 miliard Kč) z českého rozpočtu.

Hlavním cílem programu je obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství prostřednictvím zejména agroenvironmentálních opatření, dále investice pro konkurenceschopnost a inovace zemědělských podniků, podpora vstupu mladých lidí do zemědělství nebo krajinná infrastruktura.

Program má také podporovat diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytvářet nová pracovní místa a zvýšit hospodářský rozvoj. Podporován bude komunitně vedený místní rozvoj, resp. metoda LEADER, která přispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni. Horizontální prioritou je předávání znalostí a inovací formou vzdělávacích aktivit a poradenstvím a spolupráce v oblasti zemědělství a lesnictví.

Ministerstvo zemědělství pravidelně vydává metodické příručky pro přímé platby. Příručka komplexně shrnuje podmínky poskytování přímých plateb a poukazuje na změny platné pro daný rok.

SZP po roce 2020


Dne 1. června 2018 zveřejnila Evropská komise legislativní návrhy týkající se Společné zemědělské politiky po roce 2020. Pro nadcházející období 2021–2027 je pro ni navrženo celkem 365 miliard €, což představuje zhruba jednu třetinu celkového objemu rozpočtu EU. Navržené snížení rozpočtu SZP je tedy 5 % v běžných cenách, což odpovídá snížení o přibližně 12 % ve stálých cenách roku 2018 bez zohlednění inflace. Hlavním rysem budoucí SZP by mělo být její podstatné zjednodušení a modernizace. Financování SZP by v příštím období mělo být mnohem flexibilnější. Mělo by dojít k větší podpoře malých a středních zemědělských podniků. Členské státy by se v rámci SZP měly snažit o boj proti změnám klimatu. Členské státy mají mít možnost převádět až 15 % prostředků přidělených v rámci SZP z přímých plateb na rozvoj venkova a naopak, aby mohly politiku lépe přizpůsobit konkrétním prioritám svého zemědělského odvětví. Dalších 15 % mají moci převést z pilíře 1 do pilíře 2 na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu bez spolufinancování. Dalších 10 mld. € má být k dispozici z výzkumného programu Horizont Evropa na podporu konkrétních výzkumných cílů a na inovace v oblasti potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství. Návrh budoucí podoby SZP počítá se zavedením definice tzv. skutečného zemědělce (genuine farmer) čili zemědělce, jehož hlavní náplní je práce v zemědělství. Nová definice má nahradit donedávna používanou definici tzv. aktivního zemědělce, která byla kvůli nesouhlasu členských států včetně ČR zrušena od roku 2018. Jejím smyslem je vyřadit z čerpání farmáře, pro které zemědělství není hlavním zdrojem příjmů.

Česká republika by na SZP měla v období po roce 2020 obdržet 7,7 miliardy € (zhruba 199 miliard Kč). Jedná se o pokles oproti stávajícímu období 2014–2020, kdy má ČR k dispozici 8,2 miliardy €. Konečná podoba budoucí SZP ovšem není zatím známá a bude záležet na výsledcích vyjednávání a na dohodě o budoucím VFR.

Autor: Iveta Paličková a Petra Kuchyňková, CDK

Podrobnosti

Datum:
25. května, 2022
Čas:
10:00 - 14:00
Rubrika Akce:
Štítky Akce:
,
eurocentra.cz/eurocentrum-pardubice

Pořadatelé

Europeum
Eurocentrum Pardubice
Eurocentrum Hradec Králové

Místo konání

Knihovna města Hradce Králové
Wonkova 1262/1a
Hradec Králové, Královehradecký 500 03 Česká republika
+ Google Mapa